Člověk
facebooktwittertwitter

Co nabízí IQRF?  Snadné instalace, rychlé řešení, úspory okamžitě. Existuje praktické a účelné smart řešení, jak šetřit energie. Kdo čekal, až to půjde snadno, má to. Je to tady. Bezdrátová technologie IQRF šetří náklady na kabeláže, kopání šachet a kanálků … atd. Inovace v technologiích jsou rychlejší než inflace, takže kdo může, investuje. Vidíte to ve fotovoltaice, tepelných čerpadlech a může se to rozšířit i do dalších oblastí. Možností, jak ušetřit, je nepřeberně.

Jedna z možností zde.

V dnešní době, kdy ceny energií závratně rostou, je rozumné investovat do úsporného dálkově řiditelného vytápění. Není nutné instalovat drahou a nepraktickou kabeláž, vše lze realizovat na baterie s garancí běhu po více než 5 let bez výměny. V jedné síti tak můžete mít termostatické hlavice
celé budovy, dálkově nastavíte režim vytápění a díky senzorům otevřených oken nebudete vytápět zbytečně místnosti, které to nepotřebují. Navíc díky rozvrhu vytápění budou místnosti včas připraveny na provoz, a to i s přihlédnutím ke stavu vnějšího prostředí.

Kontakt na IQRF Alliance

Nové laserové a ultrazvukové ošetření může pomoci ucpaným cévám - odpařuje arteriální plaky, což znamená významný pokrok v léčbě arteriosklerózy. Metodu popisuje nová studie od výzkumníků vedených Rohitem Singhem a profesorem Xinmai Yangem z University of Kansas.

Včasné odhalení životu nebezpečných plynů bude ještě spolehlivější. Využití pokročilých nanotechnologií totiž umožnilo vývoj složitých hybridních struktur, které jsou použity v nových senzorech pro detekci oxidu uhelnatého, čpavku a plynných uhlovodíků.

Voda je nevýznamnější tekutinou na Zemi a jejímu výzkumu se věnují špičkoví vědci. Jeden z posledních poznatků se týká kvality vody v tzv. zelených budovách, kde se vodou extrémně šetří. Ukázalo se, že to může být nejen užitečné, ale i velmi nebezpečné. Výzkumu se věnoval tým pod vedením environmentálního inženýra Andrew Wheltona a studovali konkrétní zelenou budovu v Indianě. K originálu studie se dostanete zde. 

Pokud voda v budově neproudí, jak tomu bylo třeba v době pandemie COVID-19, vytváří se v potrubí podmínky pro biologický růst různých mikroorganizmů a navíc se ve vodě hromadí kovy jako třeba mě, nebo olovo. Zelené budovy, které šetří vodou, tak vytváří zcela nový druh problému. Voda dlouho stojí v potrubí a mohou se v ní množit i bakterie Legionelly, když vezmeme ten nejhorší scénář. Jednou z možností je i řízené odpouštění vody zajišťované systémy Internetu věcí vyvinuté českou firmou Sanela, která využívá bezdrátovou technologii IQRF. Taky českou.  Díky výzkumu tak vznikla metodika s praktickými doporučeními pro správy budov, aby mohly eliminovat kontaminace vody.  

Záznam z konference 22.2.2022 zde. 

 

Je to tady a může za to Čech. Nový elektrolyt je na světě. Další zlepšení možností akumulace energie, v tomhle případě především pro elektromobilitu. Akumulátory budou bezpečnější a levnější.

V krystalografické laboratoři na Univerzitě v Ženevě vyvinuli nový materiál, který může výrazně pomoci vzniku nových baterií – budou bezpečnější a odolnější než současné lithiové. Už dlouho se ví, že nestabilní a poměrně vzácné lithium by bylo možno nahradit sodíkem, ale výzkum narážel na několik bariér, které jak se zdá jsou překonány.

Tisková zpráva zde (En)

Popis obrázku: 

Pevný elektrolyt vyvinutý týmem UNIGE umožňuje iontům účinný pohyb v sodíkových bateriích. (c) Xavier Ravinet / Olivier Gaumer – UNIGE

Už v roce 2017 otec lithiové baterie John B. Goodenoug, který na za ni dostal Nobelovku, publikoval ve svých 94 letech objev sodíkové baterie. Což by bylo skvělé, protože sodíku je na planetě dost a je levnější. Jenže tu byl háček - jeho ionty se v kapalném elektrolytu baterií těžko pohybují, takže ty jsou méně účinné. Řešení tedy spočívalo ve vývoji jiného - pevného elektrolytu. Vědeckému týmu z univerzity v Ženevě se podařilo upravit krystalovou strukturu materiálu z vodíku, uhlíku a boru a vznikla vodivá varianta karbohydridoboritanu sodného, (NaCB11H12) – to je zatím nejlepší pevný elektrolyt pro nové baterie. A navíc: vedoucím výzkumného týmu v Ženevě je Čech, profesor Radovan Černý. Gratulace!