Člověk
facebooktwittertwitter

Včasné odhalení životu nebezpečných plynů bude ještě spolehlivější. Využití pokročilých nanotechnologií totiž umožnilo vývoj složitých hybridních struktur, které jsou použity v nových senzorech pro detekci oxidu uhelnatého, čpavku a plynných uhlovodíků.

Voda je nevýznamnější tekutinou na Zemi a jejímu výzkumu se věnují špičkoví vědci. Jeden z posledních poznatků se týká kvality vody v tzv. zelených budovách, kde se vodou extrémně šetří. Ukázalo se, že to může být nejen užitečné, ale i velmi nebezpečné. Výzkumu se věnoval tým pod vedením environmentálního inženýra Andrew Wheltona a studovali konkrétní zelenou budovu v Indianě. K originálu studie se dostanete zde. 

Pokud voda v budově neproudí, jak tomu bylo třeba v době pandemie COVID-19, vytváří se v potrubí podmínky pro biologický růst různých mikroorganizmů a navíc se ve vodě hromadí kovy jako třeba mě, nebo olovo. Zelené budovy, které šetří vodou, tak vytváří zcela nový druh problému. Voda dlouho stojí v potrubí a mohou se v ní množit i bakterie Legionelly, když vezmeme ten nejhorší scénář. Jednou z možností je i řízené odpouštění vody zajišťované systémy Internetu věcí vyvinuté českou firmou Sanela, která využívá bezdrátovou technologii IQRF. Taky českou.  Díky výzkumu tak vznikla metodika s praktickými doporučeními pro správy budov, aby mohly eliminovat kontaminace vody.  

Záznam z konference 22.2.2022 zde. 

 

Je to tady a může za to Čech. Nový elektrolyt je na světě. Další zlepšení možností akumulace energie, v tomhle případě především pro elektromobilitu. Akumulátory budou bezpečnější a levnější.

V krystalografické laboratoři na Univerzitě v Ženevě vyvinuli nový materiál, který může výrazně pomoci vzniku nových baterií – budou bezpečnější a odolnější než současné lithiové. Už dlouho se ví, že nestabilní a poměrně vzácné lithium by bylo možno nahradit sodíkem, ale výzkum narážel na několik bariér, které jak se zdá jsou překonány.

Tisková zpráva zde (En)

Popis obrázku: 

Pevný elektrolyt vyvinutý týmem UNIGE umožňuje iontům účinný pohyb v sodíkových bateriích. (c) Xavier Ravinet / Olivier Gaumer – UNIGE

Už v roce 2017 otec lithiové baterie John B. Goodenoug, který na za ni dostal Nobelovku, publikoval ve svých 94 letech objev sodíkové baterie. Což by bylo skvělé, protože sodíku je na planetě dost a je levnější. Jenže tu byl háček - jeho ionty se v kapalném elektrolytu baterií těžko pohybují, takže ty jsou méně účinné. Řešení tedy spočívalo ve vývoji jiného - pevného elektrolytu. Vědeckému týmu z univerzity v Ženevě se podařilo upravit krystalovou strukturu materiálu z vodíku, uhlíku a boru a vznikla vodivá varianta karbohydridoboritanu sodného, (NaCB11H12) – to je zatím nejlepší pevný elektrolyt pro nové baterie. A navíc: vedoucím výzkumného týmu v Ženevě je Čech, profesor Radovan Černý. Gratulace!

V Massachusetts Institute of Technology vyvinuli zatím nejdelší Li-ion baterii (Lithium-iontový akumulátor) na světě. Nové bateriové vlákno umožňuje konstrukce a aplikace, které dříve nebyly možné a může to být velký technologický skok pro tzv. nositelnou elektroniku.

Originál článku zde

Představte si vlákno, klubko příze, které by mohlo napájet ohebná elektronická zařízení vetkaná do vašeho trička. Inženýři z MIT a vytvořili dobíjecí lithium-iontovou baterii ve formě velmi dlouhého vlákna – zatím 140 metrů, ale může být i delší a podle autorů by vlákno mohlo být dokonce použito k 3D tisku baterií v jakémkoli tvaru. Není to první baterie ve tvaru vláken, ale je první, která má lithium a další materiály uvnitř vlákna. Ochranná vnější vrstva zajišťuje stabilitu i vodotěsnost a může obsahovat LEDky, fotosenzory, zajistit WiFi spojení. Zařízení se pak může prát, vlákno baterie přestříhnout a funguje dál. Vyvinutý vzorek má kapacitu 123 miliampérhodin, což stačí pro chytré hodinky i telefon.

Situace se vůbec nelepší. Své JÁ za MY neměníme, protože košile bližší kabátu a co my Češi s tím světem neděláme, že? Jenže nové technologie nám samy o sobě nepomohou a reálně hrozí kolaps civilizace. Přitom řešení existuje a souvisí právě s novými technologiemi.

Je skutečně v silách technologií zvrátit vývoj … ? Ano, pokud změníme i své konzumní chování a přetvoříme hodnotové struktury.

Vědecký tým z Massachusetts Institute for Technology (MIT) už v roce 1972 vypracoval studii, která dnešní situaci předpověděla a varovala před dopady. Jedním z hlavních argumentů publikace „The Limits to Growth,“ byla omezená dostupnost přírodních zdrojů v poměru k rostoucím nákladům. Ta, podle názoru vědců, měla citelně poškodit pokračující ekonomický růst přibližně ve druhém desetiletí 21. století. STALO SE naprosto přesně podle předpovědi. Tehdejší publikace byla bestsellerem a obsahovala 11 různých scénářů vývoje, převážně tragických. Kupodivu se za celou dobu nenašel nikdo, kdo by tento předpovězený vývoj konfrontoval s realitou. Za 50 let to nikoho nenapadlo?! Nebo na tom nikomu nezáleželo? Ani vědcům, ani podnikatelům, ani filantropům, ani zeleným, modrým či růžovým ... ? 

Udělala to až Gaya Herrington, Director Advisory, Internal Audit & Entrprse Risk z KPMG. Výsledky byly zveřejněny letos a obsahují 4 scénáře dalšího vývoje:  BAU a BAU 2 – byznys beze změny (business as usualy) – oba znamenají kolaps civilizace, jeden z důvodu vyčerpání zdrojů, druhý z důvodu nadměrných emisí.

Třetí scénář CT – komplexní technoologie (comprehensive  technology) kolaps nepředpokládá a představuje model, kterému se v podstatě postupně přibližujeme.

Ideální by bylo přibližovat se čtvrtému modelu SW – stabilizovaný svět (stabilized world) což se nám ale bohužel nedaří, protože neměníme svůj vztah a hodnotové žebříčky směrem k vyšším prioritám jako je například vzdělání.  „Globální společnost by se neměla spokojit s CT jako s nejlepším scénářem. Ačkoli se SW nepřibližujeme, je pořád ještě šance, že trajektorii vývoje změníme, že se společnost zaměří na jiný cíl, než je ekonomický růst. To okno příležitosti se ale rychle zavírá,“ říká Gaya Herrington.

Studie zde.

A co na to Češi? Několik článků od Leoš Kopecký.

"Pro časopis Technologické agentury ČR jsem septal několik zajímavých textů. Moje články zde, celé číslo TA Di najdete tady." LK

◾ AGRIVOLTAIKA - Solární elektrárny nemusí zabírat zemědělskou půdu
Text vznikl díky Lukas Jurina, který mě k nasměroval a poskytl spoustu informací, moc děkuji.

◾ TŘENÍ ZA TO MŮŽE TAKY - Kdybychom dokázali výrazně snížit tření, planeta by se oteplovala méně
Díky Nanotech-Europe a Milan Štelcl jsem poznal fullerenové nanočástice wolframu, které jsou geniálním objevem z Weizmann Institute of Science – prof. Reshef Tenne v 1992. Už se průmyslově vyrábí v americké Nanotech Industrial Solutions.

◾ Budoucnost jaderné energetiky u nás
Online rozhovor s prof. Zdenek Peroutka mi přinesl vhled do budoucnosti naší energetiky a moc fajn pocit, že máme skvělý výzkum a vývoj i v energetice, což jsem si předtím nemyslel. Omlouvám se tímto ZAT, a.s. i třeba Škoda JS.

◾ CÍLE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE - S každým z nás se počítá
…. A to je fakt už na nás.