Člověk
facebooktwittertwitter

Kvantový internet se blíží. Oproti tomu klasickému bude mnohem bezpečnější a jednotlivé bloky, které se už se testují, najdou své uplatnění dříve, než bude všude dostupný. 

Stále slýcháme o kvantových počítačích, které budou obrovsky výkonné, rychlé, úsporné, atd. K těm je ale ještě dost daleko a navíc nenahradí klasické počítače, takže se s nimi většina lidí ani nesetká. Něco jiného bude kvantový internet. Stejně jako počítač pracuje s qubity – kvantovými bity, které umožňují zpracovávat více hodnot současně – ne tedy jen nuly a jedničky. Kvantová fyzika umožňuje i řádově lepší přenos a zabezpečení informací v síti. Zatím je v provozu v Číně síť s kvantovou tvorbou šifrovacího klíče Quantum Key Distribution, ale je jen otázkou času, kdy budeme běžně posílat informace jako kvantové stavy fotonů pomocí laserového pulsu a v podstatě bez jakéhokoli omezení dat či rychlosti. A to je opravdu jen začátek.

Více zde

 

Evropě chybí děti, porodnost stále klesá, zachrání nás nové technologie?  

Ve čtvrtek 8. listopadu byly uděleny Ceny Technologické agentury ČR za úspěšný aplikovaný výzkum. Ceny byly uděleny již pošesté a na slavnostním večeru v Národním muzeu je udělovaly významné osobnosti zástupcům firem a výzkumných ústavů z oblasti optiky, medicíny, Průmyslu 4.0 a využití satelitní techniky.

Na konci června byl novinářům na klinice Prague Fertility Centre představen projekt Fertilitypedia, který je určený široké veřejnosti. Program umožňuje zjistit pravděpodobnost přirozeného oplodnění a dává návody, jak ji zvýšit.

Na konci června se uskutečnil briefing pro novináře a návštěva laboratoře a pracovišť pro reprodukční medicínu kliniky Prague Fertility Centre, která patří k nejvýznamnějším inovátorům v oboru a k dlouhodobě nejúspěšnějším klinikám v Evropě. (více o klinice zde)

V procesu umělého oplodnění využívá klinika řadu progresivních metod a postupů, které buď sama vyvinula, zavedla jako první do praxe, či jejich vývoj iniciovala, nebo potvrdila jejich prospěšnost.

V případech pacientek, které za jakéhokoli důvodu neakceptují darování vajíček, je využívána metoda

Optifert (optimisation of fertilisation), která určuje optimální čas oplodnění vajíčka podle jeho zralosti, což je pro tyto pacientky často jediná možnost, jak otěhotnět. 

Metoda umožňuje neinvazivní detailní sledování vajíčka pomocí polarizovaného světla. Soustavné sledování stavu embrya je rozhodující pro jeho další osud. Nejen, zda je v pořádku či nikoli, ale jde i o optimální načasování jeho transferu do dělohy.

„Ví se například, že vadné buňky se od zdravých liší v délce jednotlivých etap dělení, a proto sledujeme vývoj embrya kontinuálně, v závislosti na čase,“ potvrzuje Dr. Hlinka.

Specifikem kliniky je práce s informacemi. „Kvalitní data a jejich vyhodnocení hrají obrovskou roli. Už v okamžiku, kdy se poprvé setkáme s pacientem, bychom měli mít strukturované informace o jeho zdravotním stavu, ale realita je taková, že obvykle máme k dispozici několik naskenovaných zpráv, které většinou nejsou ani všechny. A my bychom měli znát našeho pacienta komplexně, vyvíjíme tedy systém, kterému pracovně říkáme diagnostický Avatar, připravujeme jeho nasazení v rámci kliniky a pochopitelně bychom ho rádi rozšířili i na další zařízení,“ vysvětlil Dr. Hlinka.

Jedním z projektů kliniky související s informacemi  je Fertilitypedia (www.fertilitypedia.org),   web který umožňuje zájemcům, ještě než přijdou na kliniku, zjistit pravděpodobnost otěhotnění v závislosti na jejich zdravotním stavu.

 Zcela převratný je projekt CATI (Cognitive Automation of Time-lapse Images), který využívá pro sledování a vyhodnocování vývoje embrya umělou inteligenci. Neuronová síť se soustavně „učí“  na reálných případech vývoje embryí z několika specializovaných pracovišť a vzniká tak jedinečná databáze, která bude sloužit pro další pracoviště a odborníky kdekoli na světě.

Kontakt:

MVDr. Daniel Hlinka, PhD,
Prague Fertility Centre
Sokolovská 810/304, 190 00 Praha 9 - Vysočany
Telefon:+ 420 233 311 523, E-mail: info@pragueivf.cz

Embryolog Daniel Hlinka je „otcem“ prvního dítěte narozeného 1994 pomocí ICSI (přenos jedné spermie do vajíčka pod mikroskopem), přispěl k zavedení preimplantační genetické diagnostiky (PGD) do klinické praxe, jako první zavedl monitoring embryí s predikcí výskytu chromozomálních anomálií do praxe a je autorem projektu CATI (Cognitive Automation of Time-lapse Images).