Je na čase začít myslet hlavou, poslouchat srdce a zapomenout na kalkulačku. Člověk a technologie, umělá inteligence a přirozená, já a robot a tisíce dalších věcí, které kolem nás díky vědě a výzkumu vznikají rychle a soustavně.
Text: Sci-line, Foto: Ars Electronica
Článek byl publikován v Technickém týdeníku - zde
Jsme součástí světa, jehož budoucnost nikdo neumí odhadnout, a to je nebezpečné. V Linci na začátku září proběhl festival, který uměleckými realizacemi upozornil na to, že jako lidstvo kráčíme neznámým směrem, do neznámých míst a že na to nejsme dostatečně vybaveni.
Alexander Van der Bellen, prezident Rakouské republiky říká: „Evropa vyvíjí řadu iniciativ zaměřených na budování užších vazeb mezi uměním, technologiemi, vědou a obchodem, a když se podíváte na Ars Electronica, snadno pochopíte proč. Umělci, vědci, vývojáři a podnikatelé zde spolupracují jako rovnocenní partneři na vytváření nových řešení, která přinášejí nejen ekonomické výhody, ale jsou také sociálně a ekologicky vhodná. K podpoře tohoto přístupu potřebujeme v budoucnu ještě větší otevřenost, více spolupráce a více Evropy. Nebo, abychom citovali téma letošního festivalu: Musíme se dostat z našich komfortních zón, opustit naše staré způsoby myšlení a dostat se z krabice!“
Festival Ars Electronica 2019 byl v každém ohledu úžasnou oslavou 40 leté existence instituce prezentující vědu, technologie a umění. Instituce, která skutečně nemá v Evropě obdoby svým rozsahem, obsahem i množstvím aktivit. Programu se letos zúčastnilo 1 449 umělců a vědců ze čtyřiceti pěti zemí. Proběhlo 548 jednotlivých akcí a bylo představeno 501 exponátů. Akce se konaly na šestnácti místech v Linci a okolí a podporu poskytlo 475 partnerů a sponzorů z celého světa. A počet návštěvníků překročil 110 000.
Filozofie festivalu „Out of the Box“ přilákala návštěvníky z celého světa a byl to pětidenní meeting mladých (myslím mentálně mladých lidí), které spojovaly myšlenky na budoucnost ve všech aspektech – od ekologických až po společenské. „Je načase, abychom rezignovali na své role spotřebitelů a strojů generujících data. Musíme převzít odpovědnost za naši budoucnost. Evropa má v tomto procesu hrát klíčovou roli…,“ rezonovalo na každé akci, v každé expozici.
Kde jsme a jak jsme se sem dostali? Jaký druh digitální společnosti chceme? Jak se tam můžeme dostat? A jak můžeme napravit největší chybu za posledních čtyřicet let: Jak můžeme vytrhnout kontrolu nad naší budoucností z hrstky korporací, které vydělají miliardy bez ohledu na demokratické, sociální a environmentální dopady své činnosti?
Jak má Evropa reagovat na „datový kapitalismus“ monopolistů v oblasti IT a „totalitu dat“ v autoritářských režimech? Nebo jinak: Je možné vytvořit digitální společnost, která podporuje hospodářskou soutěž, vytváří hodnoty a zároveň odráží evropské kulturní standardy?
Toto téma zastřešené iniciativou EU STARTS přivedlo k rozhovorům a prezentacím do POSTCITY, kde se odehrávala hlavní část programu, řadu významných osobností světového hospodářství, ekonomiky i politiky. Věřím, že pro mnoho z nich to muselo hodně inspirativní. Co tak asi musel prožívat nějaký ministr průmyslu, předseda hospodářské komory, nebo úředník ministerstva financí při poslechu nedokončené 10. Mahlerovy symfonie, kterou dokomponovala umělá inteligence? Tady vznikaly obrazy a reflexe naší budoucnosti. Festival představil téměř nepřeberné množství formátů – akcí, prezentací, performancí, workshopů, výtvarných realizací a koncertů a videí. Bylo jich opravdu nepředstavitelně moc a byly silné obsahem i formou, proto představím jen hlavní pilíře programu.
Prix Ars Electronica
Ceny nejlepším exponátům už byly udělovány po 33. Prix Ars Electronica - CyberArts 2019 je soutěž, kterou založil Hannes Leopoldseder z Rakouské rozhlasové společnosti (ORF) a která je nejdéle fungující soutěží v digitálním umění a vyvíjí se dál. Letos přibyl nový soutěžní obor „Umělá inteligence a živé umění“ a také přibyla nová kategorie nazvaná „Mladí profesionálové“ - věk 14 až 19 let, což je nesmírně podstatná událost. Mladí prostě zrají rychleji , a proto nám mají co říci mnohem dříve. V soutěži bylo hodnoceno 3 256 příspěvků z 82 zemí.
Animation Festival
Přehlídka tohoto typu funguje už od roku 2005 a představuje rozsáhlou sestavu projekcí a nejrůznějších akcí a setkání související s animací. Letos proběhla v samostatné budově Art Thinking House s unikátní atmosférou. Byla tu představena i česká produkce prostřednictvím Anifilmu, která si vysloužila samostatný zápis v katalogu. Obsahovala celkem 8 příspěvků našich autorů:
Neighbours (story of Rudolf Bělohoubek) | Martin Búřil (CZ); Three Messages from the Mind of a Believer of Nothing | Eliška Oz, Lee Oz (CZ); Apart | Diana Cam Van Nguyen (CZ); Fleeting Autumn | Vojtěch Domlátil (CZ); Woman's Day | Evgeny Terpugov (CZ); Gambler | Michaela Režová, Ivan Studený (CZ); The XXXL Plumber Jack Dingbongs Her Tiny Skinpompom: Episode | Vojtěch Kočí (CZ); Advertising the Earth Radio – Stephen P. McGreevy’s VLF Cut-outs | Zbyšek Semelka (CZ)-¨.
Ona česká účast na festivalu byla tentokrát dost významná a budu se jí věnovat později.
AI x Music festival
Jen těžko si lze představit nesourodější spojení než je spojení umělé inteligence a hudby. Výsostné lidské schopnosti tvořit abstraktní hudební díla, které provází člověka téměř po celou dobu jeho existence na Zemi. Od pravěkých rituálů až po současnou konzumní hudební produkci. Historicky je proti hudbě umělá inteligence teprve v plenkách, ale o to více nás zaměstnává a je nejvyšší čas se věnovat nejen jejím možnostem nebo užitečnosti, ale i jejím dalším aspektům. Například jaká bude její role, nebo spíše jakou by měly hrát roli systémy založené na umělé inteligenci v budoucnu? Co můžeme očekávat, pokud jde o sociální přijetí a odpovědnost pro tyto autonomní technické systémy? A v neposlední řadě, co to všechno bude znamenat pro naše každodenní životy lidských bytostí? Chceme vlastně AI podporovat? Samozřejmě, že spojení AI a hudby na festivalu nepřineslo odpovědi na všechny otázky, které vznikaly, vznikají a vzniknou, ale určitě interpretace umělců dokázaly v myslích posluchačů probudit emoce a reflexe, které se předtím nedokázali ani představit. „Je to interakce, umělecká forma, která vyjadřuje naše pocity magickým způsobem a zároveň je neoddělitelně navazující na matematická pravidla a fyzikální principy. Jde o použití inovativních technologií, které mají opakovaně tvořit nové výrazové prostředky pro hudebníky,“ říká průvodce AI x Music festivalem. A to, že nešlo jen o okrajovou událost, dokládá účast nejen hudebníků, skladatelů a kulturních historiků, ale i technologů, vědců a vývojáři umělé inteligence z celého světa, kteří do Lince přijeli diskutovat o interakci mezi lidmi a stroji prostřednictvím koncertů a představení, konferencí, workshopů a výstav. Skvělým vyvrcholením byla Velká koncertní noc.
Mezi účastníky byly renomované osobnosti ze světa umění, jako Hermann Nitsch, Christian Fennesz, Oliviero Toscani), Markus Poschner, Dennis Russell Davies, Maki Namekawa, Memo Akten a Sophie Wennerscheid a ze světa vědy, jako je Josef Penninger, Siegfried Zielinski a Ludger Brümmer budou
současnost, dárek. Mezi další účastníky patřily takové osobnosti jako Matthias Röder z Karajan Institute, autor, teolog, redaktor, filmař a moderátor Renata Schmidtkunz a Amanda Cox z Nového
Sekce žurnalistiky časopisu York Times s názvem „The Shotshot“.
Kromě toho přijeli i přední světoví vývojáři AI a divize výzkumu a vývoje společnosti Yamaha,
Nadace Glenn Gould z Magenta, společnosti Google Studio, SonyLab, IRCAM nebo Nokia Bell Labs,
stejně jako z různých startupů.
Speciální panely, workshopy a výzvy
Na festivalu proběhly desítky přednášek, setkání a panelů, jako třeba „Kreativita, umění a vzdělávání“, „Trajektorie“, „Humanizace umělé inteligence, “ poskytující doslova vzrušující informace z různých směrů. Pro „začátečníky“ v nejrůznějších oblastech bylo určeno inovační fórum Ars Electronica pod názvem GET.Inspired, kde se setkali autoři z oblasti umění, designu, vědy a vývoje se začínajícími podniky a společnostmi za účelem výměny názorů. A v pátek 6.9. jste mohli být svědkem skvěle organizované výzvy. Ve 13:15 hod. POSTCITY ztichlo, festival se zastavil a úkolem každého z nás bylo rozhlédnout se kolem sebe. Šlo o poselství mladých aktivistů s cílem vzbuzení pozornosti, zájmu o budoucnost klimatu naší planety: "Jak hlasitě musíme křičet, abyste něco udělali?"
České stopy
Každý rok je na Čechů na festivalu vidět víc. Nejen jako návštěvníků, ale hlavně jako aktivních účastníků. Určitě máme a do budoucna budeme mít co říci. Letos tu bylo 8 animovaných filmů Anifilmu, expozice UMPRUM, která se zabývala novou architekturou, vznikající pro autonomní a robotická pracoviště, tedy bez potřeby světla a asi i estetiky. Dále byly představeny hned 4 projekty vycházející ze zázemí Masarykovy univerzity v Brně. Pod vedením doc. Jany Horákové na téhle univerzitě fungují obory a předměty pro studium a rozvoj umění nových médií. Průvodce jednou z expozic univerzity říká: „artefakty nových médií jsou výsledkem kreativních aktů, které se podobají spíše práci kurátorů než práci tvůrců, DJů spíše než tlumočníků a tanečníků spíše než sochařů. Je to termín označující kritické, spekulativní a kreativní strategie, které mají potenciál otestovat limity naprogramovaných procesů, výrazů a zkušeností zprostředkovaných infrastrukturou informačních a komunikačních technologií.“ Na festivalu byl například univerzitou představen projekt dotovaný Technologickou agenturou ČR, který testuje užitečnost umělých neuronových sítí ve službách historiografie a teorie mediálního umění, nebo byla k vidění technicky vyspělá rekonstrukce výstavy Computer Graphic pořádané v únoru 1968 v Domě umění v Brně umělcem, kurátorem a teoretikem Jiřím Valochem (* 1946). Valochova výstava byla jednou z prvních galerijních prezentací počítačového umění na světě a vůbec první výstavou tohoto umění v socialistické zemi.
České příspěvky k festivalu
ANIFILM PRESENTS: CZECH ANIMATION NOW
POSTCITY, Art Thinking House, Program director: Pavel Horáček
Sounds of the Earth
Ladislav Sutnar Faculty of Design and Art, University of West Bohemia
Curator: Vojtěch Domlátil (CZ)
The Ornaments of the Post-Anthropocene
The Academy of Arts Architecture and Design in Prague (CZ)
Curators: Prof. ak. arch. Imrich Vaško, MgA. Shota Tsikoliya, Ph.D, M.Sc. and MgA. David Kovařík
Deep Learning from Vasulkas’ Video Archive
Jana Horáková (CZ), Jiří Schimmel (CZ) et al.
Computer Graphic Re-visited
Jana Horáková (CZ), Jiří Mucha (CZ)
Behind the Interface
Monika Szűcsová (SK), Adam Franc (CZ)
Hands-on Media Art Theory
Masaryk University, Faculty of Arts, Brno (CZ)
Theory of Interactive Media (BA, MA study program)
Curators: Jana Horáková and Jiří Mucha
Letošní rok byl pro festival Ars Electronica výjimečný, a to nejen počtem návštěvníků nebo účastníků. Nejdůležitějším výsledkem je určitě pozornost, kterou si vybojoval u politiků a kapitánů průmyslu a asi nejpotěšitelnějším faktem je, že mladá generace nové technologie a jejich možné i nemožné dopady chce řešit a že není lhostejná k budoucnosti. Proto také všichni přivítali fakt, že příští ročník festivalu se uskuteční ve studentském prostředí - v areálu Johannes Kepler University v Linci od 10. do 14. září.
Rektor univerzity Meinhard Lukas k tomu říká: „Linec je během Ars Electronica středem pozornosti. Festival je elektrizujícím magnetem pro umělce a vědce z celého světa, kteří disponují odvahou, průkopnickým duchem a inovativní silou. Příští rok se nejdůležitější festival republiky uskuteční v nejkrásnějším a nejzajímavějším kampusu, máme obrovskou radost. “
