Josef Čapek slovo robot vyslovil před 100 lety, když za ním bratr Karel přišel s námětem hry RUR, kterou vzápětí napsal a poprvé vydal v roce 1920. Hra se stala prakticky přes noc nesmírně populární, především díky úspěchu v Anglii, ale nejdůležitější asi je, že Karel Čapek tím vyslal do světa neuvěřitelně prozíravou zprávu o schopnostech člověka tvořit nové materiály a obdařit je i umělou inteligenci, která může soupeřit s lidskou. Ta hranice, které jsme se už přiblížili, je stále před námi, umělá inteligence potřebuje ještě roky vývoje, než dojde k bodu zvratu, kdy AI bude k nerozeznání od lidské inteligence. Ale vývoj je tak rychlý, že nelze říci, jestli to bude za rok nebo za deset nebo nikdy.
Celý článek zde
TA ČR podporuje desítky projektů, ve kterých figurují robotické systémy a i díky tomu se Česká republika může snažit být rovnocenným partnerem těm nejvyspělejším zemím světa i Evropy. Několik příkladů z desítek projektů podpořených TA ČR:
Spolupracující roboty
S vývojem navzájem spolupracujících robotů začaly narůstat požadavky na jejich řízení, tedy je třeba vytvářet stále sofistikovanější softwarové nástroje. Což bylo například cílem projektu „TA02010247 Pokročilý systém řízení pohybu pro mechatronické a robotické aplikace“, který úspěšně vyřešili výzkumníci s vývojáři z libereckého VÚTS, a.s. a Západočeské univerzity v Plzni, Fakulta aplikovaných věd už v roce 2015. Vznikly tak funkce nezbytné pro další rozvoj a realizaci konceptů chytrých továren, při jejichž vzniku roboti a roboty hrají úkoly, které vyžadují často výrazně specifické vlastnosti jak softwarového, tak i hardwarového vybavení.
Roboty s mimořádnými schopnostmi
Existuje řada činností, které člověk zvládá bravurně a bez zaváhání. Třeba, když mu na výrobní lince přijede díl obráceně, nebo má nějakou drobnou deformaci tvaru. Člověk zareaguje automaticky a díl otočí, nebo poupraví tak, aby práce na něm mohla pokračovat. Jak to ale naučit robota? Řada dílů, které je potřeba zpracovávat strojově je takového charakteru, že se mohou lišit svými rozměry či tvarem podle okamžité situace. Uvedená problematika je v podstatě stále předmětem celosvětového výzkumu a vývoje, který se týká senzoriky v robotických aplikacích.
Český projekt podpořený TA ČR řešící tuto problematiku pod názvem „Online korekce dráhy průmyslových robotů na základě senzorických dat“ a realizovali jej odborníci z VUT Brno, Fakulta strojního inženýrství a firmy Blumenbecker Prag s.r.o. Výsledky jejich výzkumu dnes využívají řady firem včetně např. Škoda Auto.
Člověk a spolupracující robot
Vztah mezi člověkem a robotem se vyvíjí rychle a cobot, robot spolupracující s člověkem, je dnes samozřejmostí. Probíhající projekt „Spolupracující robot 2.0 - vnímání pracovního prostředí, uživatelské rozhraní založené na rozšířené realitě, snadné nasazení a rekonfigurace,“ je příkladem tohoto výzkumu u nás. Výsledkem projektu, který řeší doktorandi na VUT Brno, bude kombinace rozšířené reality a multimodálního přístupu k programování robota. Veškerá interakce mezi člověkem a robotickým systémem bude probíhat ve sdíleném pracovním prostoru a uživatelské rozhraní založené na rozšířené realitě může být promítané na pracovní plochu, zobrazené pomocí head-up displeje (např. tzv. see through brýle) nebo na displeji mobilního zařízení - tablet, smartphone …
Robotická ramena pro použití v kosmu
Čeští výzkumníci se podílejí aktivně na vesmírném výzkumu v mnoha oblastech. Jednou z nesmírně významných je česká spolupráce s předními evropskými integrátory satelitů a evropskou vesmírnou agenturou ESA. Při řešení jednoho z dílčích úkolů se sešli specialisté z firem Honeywell International s.r.o. a Frentech Aerospace s.r.o. a Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.
Úkolem projektu „TH02010205 Rotační aktuátor pro vesmírné aplikace“ je vývoj a výroba rotačního aktuátoru (elektro-mechanické zařízení) pro dvou nebo tří-osá robotická ramena pro polohování antén komerčních satelitů spadajících do několika hmotnostních kategorií.
