Lachtana vycvičíte pomocí ryby, člověka prý pomocí lajku na sociální síti.
„Jsme mnohem zmapovatelnější, než si myslíme,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou neurolog a odborník na lidský mozek Martin Jan Stránský.
Audiozáznam pořadu zde
Funkční magnetická rezonance toho o vás zjistí hodně: jakou máte oblíbenou barvu, sexuální orientaci nebo třeba zda máte sklony k nevěře. Od takto detailních znalostí o člověku už je jen krůček k novému oboru dnešní doby – takzvanému neuromarketingu.
„Například tvorba sociálních sítí dnes jde jen přes neuromarketing, buď přímo, nebo nepřímo. V určitých případech se dokonce měří hladina dopaminu v mozku, zvlášť programy z Facebooku byly přímo vytvořeny s tímto konceptem,“ upozorňuje odborník. „Náš vývoj je podmíněn dvě základními potřebami: poznat zákony přírody a patřit do nějaké skupiny. Málokdo dokáže být šťastný sám.“
Lajky na Facebooku přinášejí závislost na dopaminu.
Martin Jan Stránský
Důsledky přitom mohou být nedozírné. Obzvlášť když dojde na děti. „Stupidifikuje je to. Blbnou. IQ přestává růst, přestávají mít slovník, přestávají umět řešit problémy. Nedospějí,“ varuje. „Spoléháme na technologii a internet, zapadáme do používání sociálních sítí. Takže nepoužíváme procesy, které jsme jako homo sapiens používali během předchozích 200 tisíc let.“
Děsí mě analfabetismus dnešní mládeže. Společnost nedrží pohromadě, říká psychiatr Radkin Honzák
Psychiatr Radkin Honzák
Změny na mozku
Změny, ke kterým v posledních letech v souvislosti s rozvojem technologií a sociálních sítí dochází, jsou už prý na mozku přímo viditelné. „A existuje přímá korelace s mírou používání. V určitých částech mozku doslova slábne neurochemická aktivita, určité struktury se zmenšují nebo mizí. Změny se dějí hlavně v bazální oblasti centrálního laloku.“
Nejde prý ale jen o kognitivní schopnosti, které moderní technologie mění. Ale i o subjektivní pocit štěstí. „Naše děti jsou méně šťastné než my. A my jsme méně šťastní, než byli naši rodiče,“ upozorňuje Martin Jan Stránský.
