DNA, čili deoxyribonukleová kyselina, je všeobecně známá jako biologický materiál, který slouží k přenosu genetické informace. Poslední dobou ale zjišťujeme, že využití DNA může být mnohem, doopravdy mnohem širší. Díky unikátním vlastnostem to je úžasný programovatelný materiál, ze kterého lze na molekulární úrovni vytvarovat téměř cokoliv.
Vědci McMasterovy univerzity v kanadském Hamiltonu objevili postup, jak z DNA sestavit základní mechanismus pro nanostrojky, které mohou detekovat stopová množství rozmanitých látek, od virových sekvencí až po kokain. DNA nanoarchitektura je natolik přizpůsobová, že může detekovat snad opravdu úplně všechno. Podle člena vědeckého týmu a šéfa Biointerfaces Institute Johna Brenana jde o zcela novou platformu, která může být využita v mnoha různých zajímavých aplikacích.
Nová DNA struktura se skládá ze dvou kusů DNA, které jsou programované zvlášť a které vytvářejí dvojici propojených prstenců. První kus nanostrojku zůstává neaktivní, dokud není druhá část vystavená byť nepatrnému množství detekované látky. Když k tomu dojde, tak se tato část nanostrojku otevře a uvolní doposud neaktivní kus DNA nanostrojku, který se začne rychle replikovat. Tím dojde k vyslání předem určeného signálu, například k nápadné změně barvy.
Vědci týmu McMasterovy univerzity vzali kus DNA a přinutili ho dělat něco, co nejspíš nikdy předtím DNA nedělala. Inspirace k tomuto výzkumu ale přišla z přírody. Když se podíváme zblízka na živé buňky, tak je dobře vidět, že organismy s oblibou využívají podobné nanostrojky z biomolekul k mnoha různým účelům. Badatelé teď pracují na tom, aby své DNA-nanostrojky přetvořili do podoby uživatelsky příjemné technologie, se kterou bude možné pohotově detekovat nejrůznější látky.
Stanislav Mihulka
