Už dokážeme bez poškození pozorovat živé tkáně i malé živočichy. Můžeme také pozorovat různé chemické procesy a reakce.

Díky novému, unikátně konfigurovanému mikroskopu QUANTA 650 FEG vzniklo v Evropě ojedinělé pracoviště. V brněnském Ústavu přístrojové techniky Akademie věd byla na konci roku 2015 slavnostně otevřena laboratoř vysokorozlišovací environmentální rastrovací elektronové mikroskopie.

„Všechno co děláme, směřuje k pozorování živé přírody elektronovým mikroskopem tak, aby si to vzorek pokud možno ani „neuvědomil“. Tzn. Použití velmi nízkých energií a proudů elektronového svazku v prostředí relativně vysokých tlaků plynu v mikroskopu. Vzorek nemusíme vysušovat, barvit, mrazit, nebo pokovovat a přitom bude vše s velkým rozlišením viditelné. Elektronový svazek má svou energii, takže při běžně používaných proudech vzorek ovlivňuje, poškozuje, pálí, rozsíťovává polymerní vazby. Když extrémně snížíme proud svazku, tak při použití současných detektorů zase není nic vidět. Naše práce směřuje ke zlepšení detekčních možností při extrémně nízkých hodnotách proudu a energie elektronového svazku a to vše na neupravených, tedy nativních vzorcích. Vyvíjíme také speciální metody pro vzorky, které nejdou běžně pozorovat. Přístroj posouvá a s našimi dalšími vylepšeními bude ještě významněji posouvat dosavadní limity elektronové mikroskopie. "Je možné například sledovat kapsli s živými buňkami a její degradaci přímo v našem speciálním mikroskopu, řekl vedoucí výzkumného týmu Vilém Neděla.

Vznik laboratoře, podpořené Akademií věd ČR v rámci Strategie AV21, má za cíl navázat mezioborová partnerství doma i v zahraničí, stejně jako posílit spolupráci s aplikovanou sférou a posouvat kupředu základní výzkum v této oblasti.

Mikroskop je vybaven speciálním detektorem, který umožňuje pozorovat obsah nanočástic nebo živých buněk, například řas, v tekutinách, což bylo do této chvíle pro českou elektronovou mikroskopii dosud nemožné.

„Jedná se o komplikovaný obor, kterému se u nás v takovém rozsahu nikdo jiný nevěnuje. Nejde nám jen o pozorování, ale také o analýzy, modifikace či studium reakcí vzorků na vnější podněty přímo v mikroskopu,“ vysvětluje Neděla s tím, že technologie má velký potenciál pro biologii, farmacii, chemii, automobilový i polovodičový průmysl.